Vzhledem k tomu, že jsem strávil nějaký čas tvořením videí na kanále Mishovy šílenosti, bych rád reagoval na některé věci, které se v průběhu let objevily ve veřejném prostoru a případně zmínil některé aktuality.
“Už nikoho nezajímáte!”
Někoho stále ano. Ale masy už zajímat nechceme. O tom může napovídat i to, že jsme za poslední dobu vydali poměrně málo videí. Oba si chceme jít svými cestami a nadšení dělat bizár nás už dávno opustilo. Já se chci realizovat na akademické půdě. Působím v Akademickém senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Akademickém senátu Masarykovy univerzity a Disciplinární komisi Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Píšu do odborných časopisů (zatím tady, tady a tady), pomáhám organizovat odborné konference a rád bych pokračoval na doktorské studium. Ať už na mé současné fakultě, nebo někde jinde. Misha by zase rád dělal nějakou serióznější elektronickou hudbu, kterou umisťuje zatím především na svůj menší kanál. Jeden song, který celý složil a vyprodukoval, jsme dokonce umístili na hlavní kanál. Čekám, že si ten náš společný kanál během pár měsíců či let plně převezme a mně zůstane maximálně tak pár korun z videí, která jsem spolutvořil. (A z těch minutových videí rozhodně nejsou takové zisky, jak si mnozí představují.)
Mishovo jméno
Misha se měl jmenovat Michael, ale máma si to na poslední chvíli rozmyslela, tak se jmenuje Michal.
Místo narození a bydliště
Narodil jsem se 8. 9. 1994 ve Dvoře Králové, ale hned potom jsme se s rodiči přestěhovali do Brna, kde jsme žili do roku 2007. Misha se narodil 2. 1. 2007 a chvíli potom jsme se přestěhovali do Kuřimi. Misha se tedy narodil v Brně, avšak vyrůstá v Kuřimi. Já v Kuřimi chodil chvilku na základku, ale střední a následně vysoká škola mě stejně zatáhla zpátky do Brna.
“Děláte sračky.”
Přesně o takové reakce nám v začátcích šlo. Sám jsem tvorbu Mishových šíleností při jedné příležitosti nazval provokativní tvorbou, po které je však největší poptávka. Až se lidem přestanou líbit sračky, dejte mi vědět. My ty sračky alespoň vytvářeli cíleně, na rozdíl od těch hudebních masakrů, co se často objevují v trendech. Pořád se domnívám, že nehledě na bizárnost videí jsme lepší hudebníci než mnozí ostatní youtubeři, kteří se hudebně prezentují (zejména tedy na rapu, což je asi jediná věc, kterou takoví dokážou a ještě k tomu potřebují spoustu studiových úprav). Oba hrajeme na klavír, já k tomu ještě na basu a kytaru. Kromě bicích nástrojů, které jsme dělali převážně v EZ/Superior Drummer, jsme v hudbě nepoužívali cizí samply. A jak teď Misha tvoří elektronickou hudbu, taky si všechny noty dělá sám, i když pro jejich přehrání používá synťákové pluginy.
Škola
Misha chodí na gymnázium do Brna. Já studuju na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
“Zkazil jsi mu život a bude fetovat jako Macaulay Culkin!”
Pro Aktualne.cz jsem řekl: “Podle mě je to ukázka selektivního vnímání skutečnosti, kdy se vyberou jednotlivé negativní případy, které se zobecní, což podle mě není správný přístup. […] Možná se v budoucnu bude vzpomínat na to, jaký dělal bizár, ale věřím tomu, že lidé pochopí, jak to bylo míněno. Ono to není tak, že by Misha byl debil a my všichni s ním, protože debilové by nedokázali tvořit virální videa pro celý svět. Věřím, že lidé pochopí, že je to celé myšleno v nadsázce.”
Vlastně vůbec netuším, jaký to bude mít dopad na nás oba do budoucna. Jenže to netuší nikdo. To, že se někdo stane v mládí celebritou a poté se s tím musí vypořádávat v budoucí kariéře, je poměrně nová věc, protože dříve takové příležitosti moc nebyly. Naposledy se o tom diskutovalo v případě Adama Vojtěcha, současného ministra zdravotnictví, který se v nultých letech proslavil skrz Superstar. Doufám, že nás to oba postihne co nejméně a že oba dokážeme využít ty střípky popularity alespoň trochu v náš prospěch. Obecně je ale těžké se lidem zavděčit, ať už člověk dělá cokoliv.
Metadon
Od roku 2014 hraju divadlo. Vymyslel jsem si nějaké postavy pro divadelní improvizace, mezi nimi byla i postava feťáka závislého na metadonu. Inspirovalo mě k tomu známé video Heroin Brothers, které patří mezi legendární počiny českého bizáru. V roce 2015 jsem se rozhodl streamovat na Twitch, s tím, že se budu vydávat za zfetovaného magora, a tak jsem si dal nick Metadon. Na Youtube kanál Metadon jsem pak umisťoval highlighty ze streamů a pak jsem se rozhodl to používat i na videa v Misha éře. Nějak mi to zůstalo, i když to původně bylo alter ego. Dva roky pod touto přezdívkou už netvořím (v Óčku v roce 2017 mi krásně řekli ex-Metadon). Občas ji používám na různých conech, ale preferuju, když mi lidé říkají jménem.
“Bereš mu všechny peníze!”
Kanál mám napsaný na sebe a chodí mi veškeré peníze. Jenže polovinu čistého příjmu (po výdajích za techniku a daně) daruju Mishovi. Od začátku jsme šli půl na půl, a tak to zůstane.
Politický aktivismus
Od šestnácti let jsem se začal angažovat v různých občanských sdruženích a od osmnácti dokonce v politických stranách. Když si čtu některá svá vyjádření z té doby, tak si říkám, že dneska bych se s někým takovým bavit nemohl. Bylo to v době, kdy na internetu bylo hrozně in fandit Ronu Paulovi. Snažil jsem se na aktivismu dělat jméno, ale zpětně jsem rád, že se mi to nepodařilo a mnohých svých angažmá lituji. I když to nebylo tak brutální jako dnešní internetový pravicový extremismus, stejně mě děsí, že se mnou v mnohých věcech spousta lidí souhlasila. A občas mi někdo z té doby po čase napíše, že jsem ho zklamal. Asi by mě tehdy nenapadlo, že o pár let později budu mít v mnohých věcech naprosto odlišný pohled na svět a budu hrdým předplatitelem Respektu. Do celostátní politiky už se ale nehrnu, bohatě mi stačí ta akademická.
Mé prostřední jméno
Tristan je moje prostřední jméno, nikoliv další příjmení. V zahraničním prostředí se hodí používat zejména to, protože Oldřich je schopno vyslovit jenom pár milionů lidí na planetě.