Je zde zápis z minulého zasedání! Měl jsem na programu svůj vlastní bod, kterým jsem chtěl rozpoutat diskusi ohledně koncepce studia na Právnické fakultě. Štve mě totiž dvojí ukončení předmětu (zvlášť hodnocený seminář, zvlášť zkouška), které má poté za následek, že přes semestr se nic moc neděje, a zkouškové je pak stresující nalejvárna, ve které se nebere v potaz jakákoliv snaha v průběhu semestru.
Kromě toho jsem si rýpnul i do závěrečné písemné zkoušky z Občanského práva hmotného, která na jednom z termínů zaznamenala desetiprocentní úspěšnost. A jelikož si sám pamatuji na tuto zkoušku, tak si dokážu živě představit pocity studentů. Kritizoval jsem, že o úspěchu studenta v takových bezduchých zaškrtávačkách rozhoduje spíše náhoda – obzvlášť, když na nějaký termín sestaví nějaké spešl otázky, kterými projde 10 procent lidí.
Také jsem kritizoval neobjektivnost ústních zkoušek – sami jste si určitě všimli, že se úspěšnost u různých zkoušejících různí, a mnohdy docela dost. A nevím, jestli se s tím dá něco dělat.
No, dost spoilerů, tady máte celý zápis z projednávání mého bodu:
Oldřich Florian se vrátil ke svým podnětům ohledně studia na právnické fakultě. Nejdříve vznesl dotaz, proč jsou předměty rozděleny na předmět vztahující se k seminární skupině a předmět zakončený zkouškou a proč výsledky studenta ze seminářů nejsou zohledněny u zkoušky. Předseda senátu vysvětlil, proč jsou předměty takto rozděleny. Oldřich Florian uvedl, že by bylo vhodné sloučit předměty zakončené zápočtem a zkouškou v jeden tak, aby studenti mohli sbírat body za aktivitu v seminářích, seminární práce apod., které by se promítly ve výsledném hodnocení zkoušky. Následovala diskuze nad tímto nápadem, zejména nad body za aktivitu studentů. Oldřich Florian uvedl svůj návrh na příkladu předmětu, jaký absolvoval na fakultě sociálních studií, jehož koncepce ho zaujala, neboť finální známka předmětu se počítala z jednotlivých dobrovolných aktivit (esej, semináře, zkouška), v nichž student získával body a mohl se sám rozhodnout, kterých aktivit se zúčastní, aby získal potřebný počet bodů.
Předseda senátu se dotázal přítomných proděkanů, zda by taková změna mohla být dle studijního řádu zavedena. Proděkanka Jana Jurníková uvedla, že platí určitá akademická svoboda garanta předmětu, ale není si jistá, zda příkladem uvedený systém je možné zahrnout i do právnických studií vzhledem k vysokému počtu studentů a tedy i počtu seminárních skupin.
Filip Křepelka uvedl, že je přesvědčen, že taková změna by v rámci systému byla možná, avšak podle něj nápad naráží na velmi vysoký počet studentů a nedostatek času pedagogů ke kontrole seminárních prací a podobných úkolů. Ale podle Filipa Křepelky by se fakulta měla k takovým změnám pozvolna posouvat.
Petr Mrkývka shrnul, jak funguje dvojí ukončení předmětů na právnické fakultě, které na ostatních fakultách nebylo běžné, ovšem i na jiných fakultách časem bylo zavedeno podobné dvojí ukončení předmětů. Petr Mrkývka dále uvedl, že opět je problémem vysoký počet studentů a nízký počet pedagogů. Nápady Oldřicha Floriana jsou podle něj využitelné v povinně volitelných předmětech, kde je nižší počet studentů, neboť v rámci povinných předmětů u tak velkého počtu studentů by studenti nedostali kvalitní zpětnou vazbu od pedagogů.
Oldřich Florian dále uvedl, že by rád zmínil, jak se písemné zkouškové testy a jejich obtížnost v průběhu jednoho zkouškového období mění, a že úspěch či neúspěch studenta u zkoušky tak často dílem náhody. Uvedl jako příklad letošní test z občanského práva. Děkanka na to reagovala tak, že neúspěšnost u testu z občanského práva by zapříčiněna tím, že byla vyměněna část otázek, které mezi studenty kolovaly a byly známé, proto pak neúspěšnost byla vyšší.
Oldřich Florian dále poukázal na to, jsou velké rozdíly v úspěšnosti na ústním zkoušení u jednotlivých učitelů a ústní zkoušky tak nejsou objektivní. Děkanka s Evou Dobrovolnou uvedly, že to je již otázka směřující ke zrušení ústního zkoušení, které nemůže být vždy naprosto objektivní. Děkanka uvedla, že zkoušená materie je stejná a zkoušení jednotlivých pedagogů se nemůže tak zásadně lišit..
Proběhla diskuze nad tím, který z testů z občanského práva byl tolik neúspěšný. Eva Dobrovolná uvedla, že propad úspěšnosti u zkoušky proběhl i minulý rok, asi u dvou termínů. Marek Fryšták uvedl svoji zkušenost, že při zavedení testů z trestního práva byla rovněž velká neúspěšnost studentů. Příklady v testech byly vybrány z jedné učebnice, kterou ovšem studenti nečetli, proto neúspěšnost byla tak vysoká.
Ladislav Vyhnánek uvedl, že pokud jde o konkrétní testy, neporadí kolegům, ale co se týče systému, má několik podnětů. Například uvedl hodnocení podle Gaussovy křivky u písemných zkoušek. Co se týče ústních zkoušek, v zahraničí bývají přítomni dva učitelé, jeden klade otázky, druhý hodnotí, díky čemuž je hodnocení objektivní. Dále je možný také systém, kdy si pedagog zapisuje počty bodů u ústní zkoušky u jednotlivých studentů a výsledek zkoušky se studenti dozví až na konci zkouškového období, až učitel vyhodnotí, co je rozumné po studentech celkově chtít, aby znali. Ladislav Vyhnánek uvedl, že se mu líbí systém dvou zkoušejících u ústní zkoušky, který je ovšem v našem prostředí nereálný vzhledem k nízkému počtu učitelů.
Marek Fryšták uvedl, že splynutí semináře a zkoušky není realizovatelné u předmětů, které jsou státnicovými předměty povinnými. Nelze podle něj udělat studentům nepříliš náročné semináře, které by byly hodnoceny například body za aktivitu a ne testováním, protože studenti či absolventi se s tím předmětem setkají ještě u státnic či dalších profesních zkoušek. Petr Mrkývka studentům doporučil, aby všechny své podněty a výtky uváděli do předmětových anket, které jsou důležitou zpětnou vazbou pro učitele, ovšem účastní se jich jen velmi nízké procento studentů. Podle Petra Mrkývky by bylo vhodné, aby se pedagogové scházeli a diskutovali nad systémem zkoušení, neúspěšností studentů a kvalitou studentů na výstupu, což je velký a dlouhodobý úkol.
Oldřich Florian dále uvedl, že ho, co se týče ústních zkoušek, šokuje, že existují učitelé, kteří chtějí studenty od zkoušek vyhazovat, a Oldřich Florian slyšel kritiku přímo od studentů, že jedna zkouška je u jednoho učitele náročnější než u jiného. Předseda senátu uvedl, že tvrzené programové vyhazování studentů od zkoušky je alarmující a že by tyto výtky měli studenti psát do předmětové ankety, aby se jimi mohli zabývat vedoucí kateder. Filip Křepelka podotkl, že studenti možná dávají statistikám úspěšnosti z jednotlivých termínů zkoušek příliš velkou váhu, neboť tyto statistiky mohou být ovlivněny spoustou nahodilostí, které nezávisí na vůli zkoušejícího (např. zda na dané termínu byla většina studentů, kteří předmět poněkolikáté opakují apod.).
Předseda senátu uvedl, že dobrá cesta je řešit toto v rámci předmětové ankety, díky které kritiku a podněty může řešit garant předmětu. Rovněž upozornil, že statistiky mohou být zkreslené, neboť garant předmětu dává na konci zkouškového administrativní „F“ známky, díky čemuž se mu statistika úspěšnosti zhorší apod.
Marek Fryšták uvedl, že v předmětových anketách je velmi nízká účast. Na to Oldřich Florian reagoval tak, že se již stalo, že někteří učitelé zesměšňovali zpětnou vazbu uvedenou v předmětových anketách. Proběhla diskuze nad tímto problémem.
Ladislav Vyhnánek uvedl, že si velmi dává pozor na to, aby nikoho u zkoušky příliš nestresoval, neboť se mu stává, že má u zkoušky studenta, o kterém ví, že je připravený, aktivní v seminářích, avšak u zkoušky ze sebe nedostane nic. Děkanka uvedla, že zkouška by měla být společenská událost a každý učitel velmi rád bude zkoušet připraveného studenta a rád mu dá dobrou známku. Petr Mrkývka podotkl, že každý má svoji důstojnost (student i zkoušející) a každý je jen člověk, který má své problémy, proto je dobré dávat zpětnou vazbu v předmětové anketě, na kterou pak reaguje vedení katedry. Předseda senátu uvedl, že předmětové ankety čtou skutečně učitelé, vedoucí katedry a projednávají se výsledky na setkání kateder. Marek Fryšták uvedl, že výsledky předmětových anket jsou řešeny velmi důkladně. Předseda senátu poté upozornil, že již dvacet let je na fakultě jeden pedagog, který má konstantně špatné hodnocení v předmětových anketách, a nic se s tím neděje. Na to děkanka odpověděla, že se to řešilo a že výsledky v předmětové anketě u tohoto pedagoga jsou již lepší.
Předseda senátu uvedl, že je rád, že Oldřich Florian navrhl k diskuzi výše uvedená témata a že je dobré nad nimi diskutovat.
Petr Mrkývka se následně dotázal děkanky, jak vypadá vize zlepšení kvality výuky na právnické fakultě. Děkanka uvedla, že nemá žádné pokyny z rektorátu, zatím se vytváří na fakultě vnitřní metodika a probíhají debaty nad tím, jak budou vnitřní pravidla akreditace vypadat.
Následně proběhla diskuze nad problematikou vypracování sebehodnotící zprávy, která má být proděkankou Janou Jurníkovou zpracována přes léto, a dalších změn. Děkanka shrnula, že jediné, co je zatím jisté, je to, že v informačním systému mají být uvedeny životopisy docentů a profesorů a asi také i asistentů. Děkanka dále uvedla, že do konce června má být předložena vize pro překlopení studijních programů a proběhla diskuze nad tím, jak tato vize zatím vypadá. Následně proběhla diskuze nad garanty programů u bakalářských studijních programů a doktorských studijních programů.
Proděkanka uvedla, že stále drží stávající akreditaci platnou do roku 2019. Předseda senátu se dotázal, zda se změny budou dít i ve spolupráci s garanty předmětů nebo jen na úrovni vedení fakulty. Podle děkanky i proděkanky budou změny probíhat i ve spolupráci s garanty předmětů. Petr Mrkývka se dotázal, zda se na duplex bude vztahovat institucionální akreditace. Podle názoru děkanky může být klidně čtyřletý bakalářský studijní program a jednoletý magisterský program. Petr Mrkývka uvedl, že by pak jednoletý program mohl být skrytým postgraduálem. Na jeho slova reagovala proděkanka, že se zatím pouze zkoumalo, zda by byl zájem o čtyřleté bakalářské studijní programy a jednoleté magisterské studijní programy, nic víc. Petr Mrkývka podotkl, že se tázal také na to, zda jsou nezbytně nutným ukončením bakalářského studia bakalářské práce, neboť bakalářští studenti jsou převážně lidé z praxe. Proběhla diskuze dále nad tím, jak a zda by mělo kreditové ohodnocení předmětu odpovídat zátěži kladené na studenta.
Petr Mrkývka shrnul, že podněty Oldřicha Floriana jsou cennou připomínkou i k diskuzi o návrzích nové akreditace.
(celé zde: https://is.muni.cz/do/law/ud/as/zapisy_as/67361952/Zapis_AS_19._6._2017.pdf)
TL;DR – Vyplňujte předmětové ankety a pište tam všechny připomínky. Jedině tak je možné dosáhnout nějakého zlepšení. Sám vím, že je frustrující napsat učiteli věcný feedback, který stejně nijak nereflektuje. A také jsem byl svědkem toho, že vyučující zpětnou vazbu dokonce zesměšňoval. Ale když se budeme všichni snažit, třeba něco změníme.
Oldřich T. Florian
člen AS PrF MU
